Velikonoční zvyky a tradice

Blíží se velikonoční svátky. Kluci a holky se těší na koledu, barví se vajíčka, vázy jsou plné větviček kočiček a z výloh na nás koukají velikonoční zajíčci.

Velikonoční svátky - významné období pro křesťany i symbol jara

Velikonoce představují důležitý křesťanský svátek, který připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Doba čtyřiceti dnů před Velikonocemi se nazývá období postní. V tuto dobu dodržují křesťané půst a připravují se na velikonoční svátky. Pro řadu lidí představují Velikonoce symbol jara. Počasí se začíná zlepšovat, otepluje se a zahrádky začínají hrát všemi barvami.

Pojmenování Velikonoce pochází z označení velká noc, tedy noc, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých

Velikonoční zvyky

Tradičním velikonočním zvykem je „pomlázka“. V každém kraji se pojmenování a zvyky mírně liší. Označení pochází ze staročeského slůvka „pomlázeti sě“.  Vychází se z toho, že šlehání pomlázkou by podle pověr mělo ženám a dívkám přinést zdraví, vitalitu a krásu. V různých koutech naší republiky se pomlázka nazývá taktéž odovačka, pomihod nebo dynovačka.

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”

Chlapci a muži na Velikonoční pondělí navštěvují dům od domu a vyplácejí dívky pomlázkou spletenou z vrbových proutků. Plete se podle tradice zpravidla na Bílou sobotu. Muži u šlehání dívek zpívají a deklamují koledy nebo básničky. V jiných krajích polévají muži dívky studenou vodou. Muži na oplátku dostanou nějakou koledu – například sladkosti, perníčky, mazanec, drobné nebo panáka něčeho ostřejšího.

S tzv. chozením na pomlázku se pojí také zvuk řehtačky a vůně velikonočního beránka, který je symbolem Ježíškova obětování.

K velikonočním tradicím patří také barvení a zdobení vajíček neboli kraslic. Vajíčko představuje symbol plodnosti, nového života a nového začátku. Nejčastějšími barvami jsou červená, zelená a modrá  , ale v současné době je v oblibě celá  řada dalších forem zdobení.  Červená symbolizuje sílu, oheň, lásku, nový život a krev. Zelená představuje přírodu, jaro a mladost. Žlutá barva je symbolem slunce, bohatství a blahobytu.

V některých oblastech se provádí takzvané vynášení Smrtky neboli Mořeny, Morany či Smrtholky. Jedná se o starý pohanský zvyk, který se vykonává na Smrtnou neděli.  Rituál vítání jara se provádí se slaměnou figurou oblečenou v ženských šatech, kterou nese průvod městem a poté jí zpravidla hodí do vody nebo zapálí, aby se tím symbolicky rozloučili se zimou.
 
Velikonoční svátky

•     Popeleční středou začíná čtyřicetidenní období  půstu.
•     Květná neděle – je poslední postní nedělíŽluté pondělí neboli poslední postní pondělí
•     Šedivé úterý, den kdy by se podle pověr mělo doma uklízet
•     Škaredá středa je škaredá proto, že symbolizuje den Jidášovy zrady
•     Zelený čtvrtek
•     Velký pátek  symbolizuje den, kdy byl ukřižován Ježíš.
•     Bílou sobotou končí postní období. Je čas uplést pomlázku a upéct mazance či beránka.
•     Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)  je nejdůležitější křesťanský svátek - zmrtvýchvstání Ježíše Krista
•     Velikonoční pondělí - v tento den chodí chlapci a muži na koledu s pomlázkami.